Každý z nás se v životě setkal s bouřkou, hromy a blesky. Je to součást přírody a vyskytuje se ve všech zeměpisných šířkách. Jsou to obrovské síly, ke kterých by měl mít člověk respekt a dodržovat určitá pravidla. 

Co je to vlastně bouřka?

Je to soubor elektrických, optických a akustických jevů, které vznikají mezi oblaky navzájem nebo mezi oblaky a zemí. Dále bouřky rozdělujeme podle doby, místa vzniku, pohybu, vzdálenosti od místa pozorování, intenzity projevů a další. Bouřky se vážou na cumulonimby. Oblaku cumulonimbusu se říká také kumulonimbus, bouřkový oblak nebo kupa dešťová.

zdroj: youtube.com

Bouřkový Cumulonimbus ze země

Na cumulonimby se vážou některé závažné atmosférické jevy, mezi ty mírnější patří například déšť, sníh, sněhové krupky, blesky a hromy. Mezi ty závažnější patří nárazový vítr, kroupy, bleskové výboje mezi oblakem a zemí nebo dokonce tornáda.

Úder blesku
Úder blesku

zdroj: youtube.com

Dělení bouřek podle místa výskytu

Bouřky podle místa výskytu dělíme na: frontální, studenou a teplou frontu, nefrontální, kvazifrontální, advekční a konvekční.

Blesk ve městě
Blesk ve městě

zdroj: youtube.com

Životní cyklus bouřkového oblaku

Každý bouřkový oblak tvoří nejméně jedna bouřková buňka, která prochází stádiem cummulu, dospělosti a nakonec rozpadu. Životní cyklus bouřek byl objeven roku 1949 jako výsledek spolupráce U.S. Weather Bureaus, U.S. Army Air Force, U.S. Navy a National Advisory Committee for Aeronautics (dnes známou jako NASA) na projektu „The Thunderstorm Project„, lze ho považovat za milník ve výzkumu bouřek.
Ve stádiu cumulu vystupuje masa vlhkého, teplého vzduchu vzhůru, tento pohyb je nazýván konvekcí. Vodní páry vzduchu se prudce ochlazují za vzniku drobných kapek, které ze země vnímáme jako oblak cumulus mediocris. Rychlost výstupných proudů se umocňuje tím, že prohřátý vlhký vzduch je lehčí než suchý, byť stejně teplý, takže na něj působí větší vztlakové síly, navíc při kondenzaci dochází k uvolňování dalšího tepla. Tím se vytváří oblast vytváří oblast nízkého tlaku vzduchu pod bouřkových oblakem, vzniká cumulus congetus.

Zásah budovy bleskem
Zásah budovy bleskem

zdroj: youtube.com

Nahromaděná vodní pára se rozpíná v horních vrstvách troposféry a rozprostírá se do kovadliny, tento proces se nazývá stádium zralosti. Výsledný oblak se nazývá cumulonimbus. Vodní pára kondenzuje a vznikají těžké kapky a ledové částice, které padají dolů pod oblak, my je vnímáme jako déšť. Zatímco v horních vrstvách troposféry jsou teploty velice nízké, kapky se proto mění na led a padají dolů jako kroupy. Ovšem stále existují výstupné proudy, padající déšť je vytváří také. Oba tyto proudy vyvolávají vnitřní turbulence, ty způsobují silný vítr, blesky a také tornáda.
V posledním stádiu rozpadu ustávají výstupné proudy a pokračují slabé sestupné pohyby. Většina vzdušné vlhkosti vypadla z oblaku v podobě srážek, není proto dostatek vlhkosti v nižších vrstvách vzduchu k udržování tohoto cyklu – buňka zaniká.

Přívalové deště
Přívalové deště

zdroj: youtube.com

Bouřky v mytologii

Bouřky měly vždy velký vliv na lidstvo. Římané v nich viděli Jupitera, který metá blesky, původní obyvatelé Ameriky zase hromového ptáka. Bouře fascinují i moderní lidi, každé jaro vyrážejí lovci bouří do rovin Velkých plání a zkoumají projevy bouří a tornád.

Zásah stromu bleskem
Zásah stromu bleskem

zdroj: youtube.com




Facebook komentáře

O komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na

Oblíbené články