Mnoho lidí v naší zemi nebo přímo v USA má stále známého člověka, který zažil Velkou krizi v USA (on byl +/- 20 let starý) a jeho rodiče měli v té době asi 50 let. Je těžké si tento život představit dnes, stejně jako je těžké si představit světovou válku, zejména když vezmeme v úvahu, že technologie je ve všech těchto oblastech o téměř 100 let dále.

Velká americká krize byla vážným globálním problémem, který se projevil jako globální hospodářská krize, ke které došlo zejména ve 30. letech 20. století. Začala v roce 1929 a trvala až do konce 30. let.

Moderní preppeři a všichni lidé, kteří se točí kolem survivalu, to samozřejmě nenechávají jen tak, protože je to skvělý čas a příležitost poučit se a zlepšovat své dovednosti. Rozumný člověk tuto situaci bere jako poučení, protože je jen otázkou času, než dojde k podobné krizi.

Co lidé tehdy dělali, aby přežili nebo jen mohli jakž takž existovat? Jaké dovednosti bylo lepší tehdy mít? A co lidé byli nuceni dělat v krizi, aby přežili?

zdroj: youtube.com

Šetrnost a střídmost během Velké USA krize

Asi nejdůležitější věcí, kterou jste se během Velké hospodářské krize museli naučil, byla hospodárnost. Střídmost a úspora ve všem a všude byla absolutní nutnost. Používání věcí bylo normální, ale když něco přestalo fungovat, rozhodně se to nevyhodilo ani nekoupilo nové. Naopak, byl opraven, a když to nebylo možné, byl rozdělen na užitečné části. Prakticky nic se nevyhodilo.

Tehdy zkrátka žádná jiná možnost nebyla a lidé si museli vystačit s málem. Ale i přes to se jim podařilo přežít. Věci, které bereme jako samozřejmost a vyhazujeme je bez rozmyslu, např. staré oblečení, byly předtím používány znova, třeba jako hadry na podlahu.

Zbytky od jídla nikdy nezůstaly. Stejně tak jako každá část zvířete byla využita, dnes je tomu tak stále třeba u indiánů.

I taková drobnost jako zbytek kečupu nebo hořčice na dně, které se už nedali vytřepat, vypláchli trochou vody a naprosto vytřepali. Sklenice pak použili třeba na pití nebo jako vázu na květiny. Hospodárnost především bylo hlavní heslo. A dost možná zase znovu bude.

Až oblečení bylo už příliš obnošené, tak se zašilo, vyspravilo a používalo dál. Kolik lidí dnes umí šít na stroji ale i ručně? Pokud se šaty nedají už nosit, použijí se jako hadry, na uspání dveří apod.

Šetrnost byla nutná, pokud jste chtěli přežít. Něco vyhodit prostě neexistovalo.

zdroj: youtube.com

Hospodaření na vlastních usedlostech a farmaření

Farmaření a zahrádkaření bylo naprosto běžné, dnes je na našem území pouze 1% lidí, kteří farmaření udávají jako svoje hlavní zaměstnaní.

Farmy byly dalším důkazem toho, že nic nezůstalo nevyužito. Chovaly krávy, ovce, slepice a jiný dobytek. Zvířata byly z většiny živeny jídlem z farmy a nic se nevyhodilo nebo nevyužilo. Zbytky od jídla, jako kůrky, ohryzky od jablek nebo kuřatech, se hodily prasatům. Pak se hnůj od dobytka sbíral a pohnojila se s ním další úroda.

Farmářský styl života byl v tu dobu nejvíce soběstačný. Ochrana a uchování jídla, zahradničení, chováni zvěře, zabíjení a porcování zvěře a spousta dalších dovednosti, které byly potřeba. Člověk se nesměl bát ušpinit si ruce, práce od stavění ohrady po pěstování plodin to obnášela.

I když lidé nebyli přímo farmáři, každý se snažil doma si vypěstovat a zavařovat si vlastní ovoce a zeleninu, nic jiného jim nezbývalo.

zdroj: youtube.com

Všeuměl a domácí kutil

Další důležitá dovednost je být všeumělem, který zvládne od každého řemesla něco. V krizi to pak platilo stonásobně.

Kutil byl někdo, kdo si nejen dokázal něco sám postavit ale také si všechno opravit. Pro ty se práce našla vždy a všude, tedy pokud se něco pokazilo. Všeuměl musel zvládat tesařinu, zednictví, být instalatérem apod.

To všechno ale vyžadovalo praktické životní zkušenosti a ochotu učit se a zkoušet nové věci. Znalosti se dají získat pouze zkoušením a prací.

zdroj: youtube.com

Mechanik

Často bylo potřeba opravovat velké zemědělské stroje nebo další důležité věci na práci, např. pilu, mlýn nebo vozidla. Je potřeba někoho kdo má příslušné nástroje k opravě potřebné znalosti. Také je často potřeba svařovat, kovat, brousit apod. Je důležité vědět, jak vozidla fungují, obecně také motory, pumpy, hydraulika a další potřebné nástroje k tomu.

zdroj: youtube.com

Zdravotník

Vždycky zde budou byli a budou ti, kteří potřebují zdravotní péči. Doktoři a sestry proto budou vždy nezbytnou součástí jakékoliv lidského společenství díky jejich unikátním schopnostem. Pokroky v medicínské oblasti jsou doslova neuvěřitelné, pokud je srovnáme se stavem za Velké americké krize.

Bez elektřiny a technologií by i tak na tom byla většina lidí stejně. Tito lidí jsou a budou potřeba stále. A v době častějších nehod, to bude potřeba ještě více.

Pokud se někdo o tuto oblast opravdu zajímá do detailu, byla v této oblasti vydána řada knih, např. série „The Foxfire Books“. Je to série jedenácti knih, kde se tyto věci probírají do skutečných detailů: jak na keramiku svépomoci, výroba bot, dřevěné vodní pily, dřevěné zámky, lov nebo pečení postaru. Každý díl má 300-400 stran.

zdroj: youtube.com

Jak si mohu otestovat něco podobného na sobě?

Není to zase tak těžké, zkuste vydržet třeba týden bez TV, internetu a další chytré elektroniky, jako je mobil, GPS a dokonce i auta.

Zkuste jíst jen polovinu toho, co jíte normálně. Přinutí vás to dojídat zbytky a zkusíte si, jaké by to bylo třeba za války nebo za Velké americké krize. A taky jaké to možná bude pokud k nějaké doopravdy dojde.

Pokud se porozhlédnete po domě, v garáži nebo sklepě, běží vaše stroje nejvíce na elektřinu, benzín nebo petrolej? Dají se tyto paliva nějak nahradit a zaměnit navzájem? Dokážete chodit pěšky do práce? Nemáte náhodou nadváhu? Když se podíváte na fotky lidí z té doby, určitě si všimnete, že prakticky všichni jsou hubení, samozřejmě to má svůj důvod.

Hlavním ale je, že pokud se jako rodina nebo jedinec na něco zaměříte, dá se to zvládnout.

zdroj: youtube.com

Jak se bude lišit další Velká americká deprese od té poslední?

Někteří by mohli oponovat, že jedna zde už pomalu začíná. Až ale nastane další Velká hospodářská krize, a po ní se objeví i jinde na světě, protože moderní měny a trhy jsou propojeny, je jen otázka, jak se bude lišit od té poslední?

Nyní je v USA 41 milionů lidí, kteří dostávají takz. jídelní známky. Pod oficiální hranicí pro chudobu zde žije 14% populace.  

Národní dluh USA je aktuálně 26, 561 bilionů podle stránky https://www.usdebtclock.org., dále je tu také 104 bilionů dolarů půjčených a nyní bez ručitelů, nezaplacených nebo nezaplatitelných. Jen co se týče kreditních karet, v průměru na jednu rodinu vychází dluh 15 tisíc USD. Celkově průměrná rodina dluží 130 922 USD.

Dle průzkumu místní zprávy, pod kterou je zapsaná sekce Federálních rezerv, je skoro polovina Američanů neschopná sehnat 400 dolarů, což je náklad na nouzovou opravu, platbu bez toho, aby něco neprodali nebo si nevypůjčili.  Asi 30% lidí v Americe má na bankovním účtu nulu a 63% má na účtu 1000 a méně dolarů uloženo na horší časy. A 21% lidí nemá ani účet s úsporami na horší časy.

zdroj: www.usdebtclock.org

Amerika již dávno není tak  bohatá, stát se naopak začíná topit ve vlastních dluzích. Stále se ale najdou takový, kteří se snaží nasadit fasádu luxusu a prosperity. Mnoho lidí nevlastní nic, ale banky ano. Přesto ale mají i banky problémy. Federal Reserve, která je soukromou organizací, už od roku 2008 banky dotuje. To vše se navíc odráží v celkových dluzích.

Objeví se další Velká deprese a kolaps, věci se vrátí na svojí správnou a reálnou hodnotu a během toho už nebude možné tyto dluhy dále nafukovat. Dluhy jde splácet dluhy pouze do jisté míry.

Takto si můžete uvědomit, že u nás to ještě není tak zlé a zkolabovat může jakýkoliv moderní stát, měna nebo ekonomika, což se ukáže na celém světě. A jak může taková další krize probíhat?

Velká americká deprese trvala celkem 10 let. V té době žilo 80% lidí na farmách a předpokládalo se, že většina z nich mají doma gigantické zásoby jídla pro celou rodinu. A to ještě měli zahrady, dobytek a pole. V roce 1935 v Americe žilo 127 milionů lidí, nyní je to více než 320 milionů. Pokud dnes přijde další americký krize do měst, kde je dnes 80% populace, jak to asi dopadne?

Velkou ztrátou pro moderní civilizaci je také vše okolo přežití, outdooru a survivalu. Dříve lidé věděli jak hospodařit, lovit, skladovat věci apod.

zdroj: youtube.com

V té době také lidé měli více smysl pro pracovní morálku a zodpovědnost. Také větší využití všech potřebných dovedností, především na farmách, kde to bylo nutné. Mezi námi je mnoho lidí, kteří nezažili pořádnou práci, hlad nebo neštěstí. Vše je dnes předáváno od rodičů.

Celkově už tato věc není tak viditelná, vše je digitálně. V době Velké americké deprese, když si někdo chtěl něco koupit, musel si to osobně zajít nakoupit. V dnešní době dostane člověk půjčku na všechno. V době Velké deprese si tolik půjček jako dnes nebrali, museli si totiž moc dobře rozmyslet, jestli si to mohou dovolit. Lidé na ně museli více šetřit a pracovat.

Dříve měli lidé představu a plán, jak se starat o zahradu, aby přežili a ušetřili si jídlo na zimu. Dnešní malá zahrádka na pár brambor, rajčat a okurek nás nevytrhne.

Kolik dnešních lidí zná základy a umí zavařovat a konzervovat? Moc ne, a i ti se často musí obrátit na internet nebo knihu, aby si byli jistí. Lidé dnes nejsou vzdělání stejným směrem a měrou jako byli dříve. Praktické dovednosti v dnešní době chybí. Dřív byly školy plné praxe a více praktické.

Pád je jenom otázka času. Ekonomika se dá zneužívat pouze do určité míry, nakonec se vše provalí, ale jen pozor aby pro většinu lidé nebylo pozdě začít znovu.

V USA se ale díky internetu začíná rozmáhat prepping a tito lidé si na YouTube vyměňují tipy. Předpovědět tuto situaci se nedá na 100% předpovědět, protože jsme dnes lidé s jinými zdroji a zázemím. Také jinými znalostmi, to se nám může vymstít a nebo vyplatit.

 

 

 




Facebook komentáře

Leave a Reply

avatar
  Subscribe  
Upozornit na

Oblíbené články