Bunkr do každé rodiny – ve Švýcarsku nic neobvyklého

Energetická krize, přírodní katastrofy, nepokoje nebo i válka, stále více Čechů se na tyto události připravuje, dosud je ale nebrali jako možné. Některým nouzové balíčky s potravinami nestačí, proto se na své zahradě rozhodli postavit podzemní kryt.

zdroj: fotobanka pixabay.com

Možná máte dům, zahradu, také garáž nebo bazén, ale i tak vás pronásleduje pocit, že vám něco chybí, možná i něco zásadního. Není to například kryt pro případ války nebo přírodní katastrofy? Této příležitosti se chytla jedna česká firma. O její tubusy, které jde skládat jako stavebnici je zájem po celé Evropě.

Zní vám to v českých podmínkách bizarně? Chyba, např. Švýcarsko, které je konfliktním oblastem také na míle vzdálené, je díky svému civilnímu systému ochrany schopné v případě nouze schovat v bunkrech téměř všechny své obyvatele.

Češi také chtějí bunkry

V Česku také čím dál více stoupá zájem o kryty, ale o ty soukromé. „Ačkoliv jsme teprve rozjeli výrobu, už s předstihem evidujeme předobjednávky. V létě tak poputují první kryty pod zem,“ říká podnikatel  Petr Engliš. Englišova firma vyrábí speciální obytné tubusy, které na sebe lze napojovat a vytvořit tak téměř libovolně velký komplex, třeba pod zahradou domu.
Konstrukce vyráběna jeho firmou má vnější i vnitřní opláštění, které vyplňuje foukaná izolace. Celý kryt má kruhový profil a tak všechen nábytek a výbava musí být zhotoveny na míru.
Podlaha skrývá nejen místa pro rozvody ale také pro úložný prostor, do kterého si např. můžete uložit zásobu potravin. To stejné nabízejí i stropní podhledy.
Tubus se může umístit až 6 m pod zem, což znamená, že jeho dočasní obyvatelé budou mít nad hlavou 2,5 m zeminy. Není to ovšem podmínkou. „Jeden z našich klientů má poměrně rozlehlý pozemek a chce nechat kryt jen z poloviny zapustit a zbytek zakrýt hlínou podobně jako vinný sklípek,“ nastiňuje Engliš.

zdroj: fotobanka pixabay.com

Pokud jde o cenu, je samozřejmě velmi individuální. Za základní kryt o velikosti kolem 4,5 M2 i s vybavením zaplatíte okolo 1 000 000 Kč. Ambicí Petra Engliše zdaleka není stavět úkryty, které lidi ochrání před jadernou katastrofou. potvrzuje Engliš s tím, že jde spíše o opatření proti situaci, kdy selže ochrana státu. Na několik dní pak může zajistit bezpečné zázemí.

Jen zásoba jídla nestačí

„Jen naivní hlupák spoléhá na stát,“ souhlasí bezpečnostní expert Andor Šándor. Podle něj není pořízení krytu projevem nějakého přehnaného strachu, ale naopak je jasným signálem, že dotyčný člověk umí předvídat. . „V Česku to asi nikdy nedosáhne takových rozměrů jako v Americe nebo sousedním Německu, ale nemusí to být úplný nesmysl. Vždycky jsem zastával zásadu, že člověk se má postarat především sám o sebe,“ říká generál v záloze.

Sám Šándor se podílel na stavbě velkého bunkru, takzvaného Oppida, nedaleko Českého Brodu. Jeho cena se pohybuje v řádu 1 000 000 000 Kč, a proto právě takto movité klienty má v budoucnu sloužit i v takových krizových případech, jako je válečný nebo teroristický útok, a nebo ekologická katastrofa.

Petr Engliš se před několika lety, ještě jako student mezinárodních vztahů, věnoval bezpečnostním studiím. Geopolitické otázky z pohledu bezpečnosti jej vždy zajímaly. A čím více se touto oblastí za býval, tím jasněji se předním rýsovaly možnosti podnikání. . „První věc, která mě napadla, byl prodej vysoce trvanlivých potravin. Vždy mě fascinovalo, jak jsou lidé v Americe zvyklí obklopovat se zásobami pro krizové situace, a tak jsem nad tím začal přemýšlet. Dřív bylo běžné, že babička měla plnou spíž zavařenin a různých potravin, které šlo delší dobu uchovávat. Dneska přijdete domů a mnohdy tam nenajdete ani rohlík,“ vysvětluje.

zdroj: fotobanka pixabay.com

Testovali jsme potravinový balík doporučený Němcům

Nejdříve si se svým kolegou začal klást otázku, co by se vlastně stalo, kdyby došlo např. k masívnímu výpadků dodávek elektřiny nebo k nepokojům, které by člověka přiměly zůstat doma. Proto společně vytvořili nouzový balíček pro přežití doma, který obsahoval vysoce trvanlivé potraviny, vodu a třeba i čistící tablety.

I když Englišovi o životní byznys v tomto případě nešlo, podnikání se překvapivě dobře rozjelo. Nejvíce ho zaskočil zájem a chování zákazníků, proto chtěl o jejich názorech vědět víc a začal balíčky místo dopravců rozvážet lidem sám.

Po tomto průzkumu zjistil zajímavou věc, kdy si lidé nechtěli povídat jen o samotném produktu, ale také o bezpečnostní problematice a situaci jako takové. Překvapilo ho, kolik lidí vlastně uvažuje o tom, jak zabezpečit svoji rodinu.

V té době se začala rodit nápad, nabízet na trhu něco víc než balíčky pro přežití. . „Můj společník má velkou kovovýrobu, takže bylo nasnadě, jakým směrem se budeme ubírat,“ vzpomíná Engliš s tím, že následovaly dva roky sezení s architekty a nekonečné papírování. Výsledkem byla již zmiňovaná výroba krytů, kdy každý jeho projekt je individuální. Kryt může být např. spojený s domem, nebo může mít vlastní vstup z pozemku.

Každý si poté může svůj bunkr uzpůsobit technickými specifikacemi. Ať už jde o zdroj energie, vody a nebo zajištění připojení k síti. . „V podstatě je to stejné, jako když si volíte výbavu u auta,“ připodobňuje Engliš. Na začátku je vždy základní model se základním funkčním vybavením. Poté se cena odvíjí od dalšího vybavení, ale obecně se startuje na 1 000 000 Kč.

Vybrat si můžete ze dvou velikostí, ze 4,5 m nebo 6 m dlouhého modelu. do menšího modelu se ukryjí dvě osoby, větší model disponuje prostorem pro až čtyřčlennou rodinu. Ovšem v nouzové situaci oba modely mohou poskytnout ukryt více osobám, jde spíše o otázku osobního komfortu. „Přeci jen je to věc určená pro záchranu lidského života a pokrytí základních potřeb, takže si dokážu představit, že komfort může jít v takových situacích stranou,“ vysvětluje.

Každý Švýcar do krytu

Na evropském trhu najdeme hned několik firem, které se zabývají výrobou nejen klasických betonových krytů, ale i těch plastových které připomínají kapslí. Tradice jejich budování je na starém kontinentě poměrně bohatá. „Málokdo například ví, že Švýcarsko má stoprocentní kapacitu krytů pro své obyvatelstvo, a to nejen civilních. Je tam dáno zákonem, že každá budova, která vznikne, musí mít tyto prostory,“ nastiňuje Engliš, s jakými fakty se při průzkumu evropského trhu setkal.

podle Engliše jsou Švýcaři v tomto ohledu v rámci Evropy skutečně nejdál. Mezi další země, jejíž obyvatelé podobně myslí na svou bezpečnost, patří také Finsko a Švédsko.  „Udává se, že zhruba šedesát až sedmdesát procent domácností disponuje krytem či speciálně uzpůsobeným sklepem. Zde je to důsledek studené války a předešlých válečných obav,“ říká Petr Engliš.

 




Facebook komentáře

Leave a Reply

avatar
  Subscribe  
Upozornit na

Oblíbené články