Česnáček je dvouletá nebo krátce vytrvalá rostlina, její lodyha je přímá, nevětvená nebo větvená v květenství, výška 20 – 80, výjimečně až 100 cm, lysá nebo dole odstále srstnatá. Dolní listy jsou dlouze řapíkaté, ledvinovité, vroubkované, lodyžní listy jsou menší, lysé, trojúhelníkově vejčité a se srdčitou bází. Listy po rozedmutí voní česnekem, odtud také pochází název rostliny. Květy jsou v jednoduchých nebo větvených hroznech, 4 korunní lístky podlouhle obvejčité a mají bílou barvu. Kvete od dubna do června. Plodem je až 7 cm dlouhá šešule.

 

Výskyt

Nachází se v listnatých a smíšených lesích a na jejích okrajích, v parcích, zahradách, kompostech, hřbitovech, křovinách apod. Půdy preferuje vlhké a bohaté na humus, vyžaduje také vyšší vzdušnou vlhkost.

 

Použití

Sbíráme nať v době květu, může se však užívat i celá čerstvá rostlina. Droga má desinfekční účinky na močové a dýchací ústrojí, zevně ji můžeme užívat na léčbu hnisajících zánětů a ran kůže, kloktání nebo přežvykování drogy v ústech příznivě působí při zánětech ústní dutiny a paradentóze, stejně aplikovaná zmírňuje zápach z úst. Mírně zlepšuje spalování tuků, takže ji jde použít i při chorobách žlučníku a slinivky. Ve formě klyzmatu se osvědčila při ulcerózní kolitidě.

Nejúčinnější formou aplikace je nálev, který ale někteří jedinci pro jeho silné česnekové aroma odmítají. V takových případech se podává ve formě prášku, který však bývá méně účinný. V minulosti a údajně v některých zemích dodnes bylo česnáčku užíváno jako salátové zeleniny nebo jako koření do salátů, ale chuť má poněkud hořkou. Zvláště zjara však údajně obsahuje mimo jiné značné množství vitamínu C.

 

Obsažené látky

Obsahuje allysulfid, sirnatý glykosid rhodanalyl, alliarin, beta karoten, éterický olej, pektin a kyselinu askorbovou.

 

 




Facebook komentáře

O komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na

Oblíbené články