Je pravdou, že v naší zemi, tedy v České republice, není příliš pravděpodobné, že byste se dostali do tak nepříjemné situace, kdy byste neměli v podstatě žádný zdroj potravy, kromě těch, co nabízí samotná příroda. Hustota osídlení je u nás velká, a tak při přežívání v divočině většinou máte šanci dostat se k civilizaci bez větší námahy. Co když se ale budete pohybovat v některé z rozsáhlých oblastí, kde je k civilizaci často daleko i stovky kilometrů? Pokud vám dojde jídlo v džungli nebo třeba ve stepi, hmyz vám může klidně zachránit život.

Larva k jídlu

Nemusí se ale hned jednat o boj o holý život, najde se mnoho nadšenců, kteří hmyzí stravu rádi ochutnají v rámci vlastního experimentování. Nejrůznější odborníci tvrdí, že jednou bude hmyz jedním z hlavních zdrojů lidské potravy, tak proč si již dopředu nevyzkoušet, kteří zástupci pestré hmyzí říše jsou poživatelní, nebo dokonce velice chutní. Tak třeba větší housenky nebo saranče vám dají nečekané množství bílkovin i dalších příznivých složek, a chutnají lahodně.

Poživatelné druhy hmyzu v ČR

Většina hmyzu, který žije v ČR, přezimuje, to znamená, že se k takovým „lahůdkám“ můžete dostat pouze v teplejší části roku, nejvíce samozřejmě v létě. A které druhy se nabízí k jídlu a jsou poměrně snadno dostupné? Například se může jednat o obyčejnou žížalu, slimáka či hlemýždě, ponravu brouka, housenku, dřevokazné druhy hmyzu, včelu, kobylku, vosu, chrousta či mnoho dalších zástupců bezobratlých a hmyzu.

Například mravenci jsou sice velmi malí, ale obsahují zdravou kyselinu mravenčí, která se dá vyvařovat ve vodě, velice výživné jsou také larvy a kukly mravenců. Vydatnou svačinku při pobytu v přírodě můžete nalézt také v kobylkách, sarančích a cvrčcích, obsahujících značné dávky proteinů.

Jedlý hmyz

Nevhodné druhy k jidlu

V našich luzích a hájích se ale najdou také „hmyzáci“, kteří se ke konzumaci nehodí, a to ani při přežívání v nejextrémnějších podmínkách. Může se jednat o brouky a další drobné živočichy, kteří vylučují odpudivé látky nebo prostě chutnají odporně. V některých případech hovoříme dokonce o jedovatých druzích, co mohou být nebezpečné pro zdraví. K jídlu se nehodí následující druhy našeho hmyzu:

 Ruměnice

 Slunéčka

 Majky

 Krasci

 Puchýřníci

 A další druhy, většinou varovně pestře zbarvené

Kde a jak hledat?

Některé druhy brouků se ukrývají pod kameny a na stinných místech, podobně jako měkkýši, rovněž mohou být schováni pod listím. Samozřejmostí pak je, že velké množství hmyzu se nachází v trávě, případně na různých druzích dřeva, a to živého i hnijícího a tlejícího. A dobrou možností je také průzkum zeminy, tedy hrabání tam, kde by se mohly některé „potvůrky“ vyskytovat.

Mezi tu nejvýživnější hmyzí stravu pro přežití se řadí larvy hmyzu ve dřevě, ty se ale mohou hledat poněkud hůře. Pokud ovšem spatříte povalený tlející stroj s povrchovými dírkami či chodbičkami, proč kmen stromu řádně neprozkoumat, třeba tam najdete opravdu masité červy. Někdy vám mohou pomoci dokonce zvuky prožírání larev, bude stačit přiložit ucho k podezřelému kusu dřeva.

hmyz jako jídlo

Příprava hmyzu v přírodě

Hmyzí strava není náročná na přípravu, většinou postačí obyčejný ešus či podobná nádoba, v té je následně možné vařit nebo opékat. Není problémem upéct hmyz také na kameni a samozřejmě na pánvi, doporučuje se bez tuku. Pokud ovšem máte po ruce nějaký ten olej, vězte, že většina hmyzích zástupců je na rozpáleném tuku připravena za pouhou minutku.

Přeci jen tělo brouka či housenky je malé velikosti a křehké, proto se nevyplatí přepékání, mohlo by znamenat absolutní ztrátu proteinů a samozřejmě také vaší energie. Pokud budete například vařit hmyz ve vodě v kotlíku či v ešusu, bude vhodné doplnit celou polévku jednak solí, ale také nalezenými rostlinnými druhy. Zde ale záleží především na tom, v jaké krajině se nacházíte a zda máte vůbec možnost natrhat nějaké to zelené zpestření. V našich podmínkách můžete využít třeba česnek medvědí, šťavel, jehličí modřínu, smrku či borovice, nebo listy stromů. Skvělá je také kopřiva, smetánka a samozřejmě všechny možné druhy koření a bylinek.housenka ke snídani?

A jak je to s konzumací syrového hmyzu? Pokud nebude zbytí a vy budete v tak svízelné situaci, že se vám nedostane ohně či vody, můžete pojídat hmyz i syrový, ale pozor, může obsahovat škodlivé látky, nečistoty, nebo dokonce zárodky chorobných bakterií. Uvařený nebo usmažený hmyz je tak vždy lepší volbou, přes to, že může být ochuzen o část některých příznivých složek. Proteiny, které jsou nejdůležitější, budou ale zachovány ve velké míře i při smažení či vaření ve vodě.

Hmyz můžete klidně opéct na obyčejném rozpáleném kameni, pokud máte oheň, ale nemáte nádobu, postačí tuto stravu napíchnout na klacík a opékat v podstatě stejně jako špekáček. Na ohni pečte po krátký čas, aby nedošlo ke spálení, což se může stát velmi snadno, vzhledem ke křehké stavbě těla většiny zástupců hmyzu. Ovšem nemusíte připravovat pouze samotný hmyz, nabízí se také další možnosti, znamenající často schůdnější variantu pro ty, co se hmyzu štítí. Kupříkladu si můžete připravit hmyzí placky, koláče nebo polévku. Při chystání placek pak lze využít dostupná semena, která rozemelete na mouku s pomocí dvou kamenů. Nemusíte hned bojovat o holý život, a přes to se stane hmyzí strava překvapivým zpestřením jiných, poněkud běžnějších pokrmů.

A který hmyz je považován za nejchutnější? U nás jsou to zřejmě saranče, které po lehkém opečení získají dosti lákavou červenou barvu, skoro jako byste opékali či vařili raky. K tomu mají opravdu výtečnou, lehce oříškovou příchuť, takže se zavázanýma očima byste si pochutnali i jako zapřisáhlý odpůrce hmyzího jídla.

Tak dobrou chuť přejeme 🙂

 




Facebook komentáře

O komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na

Oblíbené články