Jeřáb muk je padavý, do 8 m vysoký strom nebo keř. Borka je šedá, hladká, jen ve stáří se odlupuje v tenkých šupinách, letorosty jsou plstnaté, později olysávající. Listy jsou střídavé, řapíkaté, čepel jednoduchá, eliptická, okrouhlá, vejčitá nebo obvejčité, na okraji pilovitá, na bázi klínovitá, v mládí na obou stranách a později jen na straně spodní plstnatá. Řapík je 1-2 cm dlouhý, rovněž plstnatý.

Květy jsou uspořádány v chocholících, 5 četné, oboupohlavné, žlutobílé, kalich, koruna i květní stopky jsou plstnaté. Plodem jsou kulovité až vejcovité, za zralosti červené malvice, na vrcholu se zaschlými kališními lístky. Kvete pouze v květnu.

Výskyt

Najdeme jej na teplých a slunných doubravách, bučinách a křovinatých stráních. Půdy preferuje vápnité, výživné, kamenité, čerstvě vlhké až suché. Stanoviště má nejradši slunné a teplé.

Použití

Můžeme říci, že z jeřábu lze zužitkovat vše od plodů přes listy až po dřevo a kůru. Plody v minulosti byly důležitou součástí lidového léčitelství a dnes se na tuto tradici opět navazuje. V čerstvých jeřabinách je obsažen sorbit, který se využívá jako náhrada cukru při dietách. V plodech je také velký obsah vitamínu C a kyseliny jablečné. Různě upravené plody sloužily jako podpůrné prostředky při léčbě nechutenství či úpravě žaludečních šťáv.

Oblíbené jsou také různé alkoholické nápoje, které se z jeřabin pálí. Z květů jeřábu se vyráběly různé čaje proti kašli. Kůra jeřábu se využívala k barvířským účelům. Dřevo jeřábu bývalo velice ceněnou surovinou a většina řemeslníků je využívala pro většinu svých výrobků. Dá se říci, že skoro všechno od dřevěných příborů až po lisy na víno bylo vyrobeno právě z jeřábu. Proto lidé dříve tolik pečovali o své jeřáby a starali se i jejich záměrnou výsadbu mimo les.

 




Facebook komentáře

O komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na

Oblíbené články