Která armáda je větší zlo? Americká nebo ruská?

Jakýmsi hlavním proudem informovanosti o armádě Spojených států amerických, ale také Ruska, jsou média, a ta samozřejmě dokážou být tendenční. Některé věci jsou ale natolik zjevné, že jen skutečný nevědomec by mohl uvažovat o opaku. Tak například Rusko je líčeno jako agresor a já s tím mohu alespoň částečně souhlasit, je ale třeba mít na paměti, že ne všechny konflikty vedené Ruskem řekněme v posledních 20 letech, byly ruskými ataky. A pokud hovoříme o současném Rusku, to je zcela neoddělitelně spjato s Vladimírem „carem“ Putinem. Je snad on příčinou největšího „zla“? To USA jsou obecně líčeny médii jako hlavní světoví mírotvorci, i zde se ovšem najdou některé rozpory. Spousta skutečně zainteresovaných ví, že nejen touha po míru, ale také touha po majetcích, je často hlavním záměrem této země, ta však vždy vystupuje v rámci určité humánnosti a diplomacie.

V každé takové armádní mašinérii se zřejmě dějí „nekalé kšefty“ a podobné praktiky, často zločinné. Možná nejlepší cestou k nalezení rozdílů mezi armádami Ruska a USA bude srovnání nejdůležitějších novodobých konfliktů na obou stranách.

Americké konflikty

Mezi nejvýznamnější americké konflikty, které proběhly po druhé světové válce, se řadí Korejská válka, Vietnamská válka, Válka v Perském zálivu, Válka v Jugoslávii a také válka v Afghánistánu.

Korejská válka

Korejská válka probíhala od konce června roku 1950 do konce července 1953 a na jedné straně stála tehdejší komunistická Korejská lidově demokratická republika, na straně druhé pak Jižní Korea společně se silami OSN. O tomto konfliktu můžeme hovořit, jako o oprávněném zásahu proti nelidskostem, které byly a vlastně stále jsou, ze strany severní KLDR běžnou praxí. Mezi oběma stranami země panovaly značné politické nesoulady.

Vietnamská válka

Chronicky známá válka ve Vietnamu se udála v letech 1955 až 1975 a znovu šlo především o podporu nekomunistické strany této země. Ve vleklém sporu padlo mnoho amerických vojáků, stejně jako příslušníků Vietkongu a dodnes je šokující, kolik prostředků Američané vynaložili. V této válce ovšem po boku Američanů bojovaly také další země, jako Jižní Korea, Austrálie nebo Filipíny.

Válka v zálivu

Relativně nedávno byla ukončena válka v Perském zálivu, bylo to konkrétně v roce 1991. Jednalo se o snahu o osvobození Kuvajtu od okupace Irákem, při čemž se války účastnilo dalších 28 zemí, pod mandátem OSN. Vyskytují se časté názory na to, jaké byly skutečné záměry USA, a jestli jim nešlo více než o osvobození Kuvajtu, o ovládnutí zásob ropy.

Válka v Jugoslávii

Mohli bychom diskutovat o tom, zda nebyla válka na území bývalé Jugoslávie vměšováním USA, nicméně tohoto konfliktu se účastnily znovu i další země a hlavním cílem nebylo nic menšího, než pokusit se o nastolení míru mezi jednotlivými etnickými skupinami této oblasti, Srby, Chorvaty a Albánci.

Afghánistán

Operace Trvalá svoboda v Afghánistánu je poslední z výčtu „amerických válek“. Probíhala od roku 2001 a možná patří k těm vůbec nejkomplikovanějším. Dalo by se říct, že zde, podobně jako ve Vietnamu, USA nezvítězily, což bylo způsobeno hlavně skvělou znalostí terénu místních bojovníků.

Ruské konflikty

O Rusku budeme hovořit až od vlády Vladimíra Putina, jakéhosi neohroženého vládce, který ale často ne příliš spolupracuje s Evropou, ba jakoby dělal EU a NATO naschvály. To je ale na celý další článek, vraťme se k ruským konfliktům poslední doby, tolik diskutovaným a problematickým.

Čečenská válka

Od roku 1999 do roku 2009 byla pro Rusko Čečenská válka velkým problémem, zde však bylo zřejmě v právu, když odpovídalo na napadení Dagestánu IIB, tedy Islámskou mezinárodní brigádou pod vedením Šamila Basajeva.

Válka v Gruzii

V roce 2008 proběhla takzvaná pětidenní válka mezi Ruskem a Gruzií. V tomto případě se pro změnu jednalo o obranu Jižní Osetie po invazi Gruzínských vojsk, a po té ovládnutí této oblasti ruskou samosprávou.

Ukrajinská krize

Ukrajinskou krizi máme všichni stále v paměti, a ačkoliv se objevují stále tací, co tvrdí, že Rusko bylo v právu, já musím nesouhlasit. Už z toho důvodu, že bez ostychu vysílalo svou armádu na Krym, a médiím bylo prezentováno něco úplně jiného. Ano, jednalo se o jednoznačnou anexi Krymu, a kdo tvrdí, že Putin konal v nejlepším zájmu ruských občanů a dle historie, mýlí se. Velmi pravděpodobně pouze upevňuje svou moc a součástí jeho velkého plánu je znovuzískání poloostrova Krym.

Současný konflikt v Sýrii

Zdá se, že choutky ruského prezidenta rostou s tím, jak na něj nikdo z demokratického světa nemůže. V duchu toho se připojil opět na stranu „zla“, tedy k Turecku, kde pomáhá potírat nepřátele autoritativního prezidenta Erdogana. Ať už je to jak chce, Rusové a Turci často útočí na civilní cíle, to vše pod záštitou potlačení rejdů Islámského státu. Ve skutečnosti zřejmě Putin plánuje jakési spojení s Turky, kteří mají po nedávných patetických slovech Erdogana doufejme, alespoň pro dobu jeho vlády vrátka do Evropy zavřené.

Kdo je horší?

Ačkoliv nemůžu vidět to, co se děje uvnitř, arogance Vladimíra Putina i jeho přisluhovačů mě přesvědčuje o tom, že o něco větší míru zla můžeme hledat na ruské straně. Ale netvrdím, že války USA byly vždy opodstatněné a úspěšné. Uvědomme si ovšem, že byly vždy organizovány se souhlasem takových organizací, jako NATO či OSN, teoreticky jsme je tedy schvalovali my občané. Americká armáda vždy byla a je transparentní, což určitě nemůžeme říct o té ruské, o té se dozvídáme buďto jen to, co šíří ruská média pod diktátem Putina, nebo blázniví rusofilové a pomýlení idealisté.

Kdo je podle vás horší?