Která armáda je větší zlo? Americká nebo ruská?

Jakýmsi hlavním proudem informovanosti o armádě Spojených států amerických, ale také Ruska, jsou média, a ta samozřejmě dokážou být tendenční. Některé věci jsou ale natolik zjevné, že jen skutečný nevědomec by mohl uvažovat o opaku. Tak například Rusko je líčeno jako agresor a já s tím mohu alespoň částečně souhlasit, je ale třeba mít na paměti, že ne všechny konflikty vedené Ruskem řekněme v posledních 20 letech, byly ruskými ataky. A pokud hovoříme o současném Rusku, to je zcela neoddělitelně spjato s Vladimírem „carem“ Putinem. Je snad on příčinou největšího „zla“? To USA jsou obecně líčeny médii jako hlavní světoví mírotvorci, i zde se ovšem najdou některé rozpory. Spousta skutečně zainteresovaných ví, že nejen touha po míru, ale také touha po majetcích, je často hlavním záměrem této země, ta však vždy vystupuje v rámci určité humánnosti a diplomacie.

V každé takové armádní mašinérii se zřejmě dějí „nekalé kšefty“ a podobné praktiky, často zločinné. Možná nejlepší cestou k nalezení rozdílů mezi armádami Ruska a USA bude srovnání nejdůležitějších novodobých konfliktů na obou stranách.

Americké konflikty

Mezi nejvýznamnější americké konflikty, které proběhly po druhé světové válce, se řadí Korejská válka, Vietnamská válka, Válka v Perském zálivu, Válka v Jugoslávii a také válka v Afghánistánu.

zdroj: fotobanka pixabay.com

Korejská válka

Korejská válka probíhala od konce června roku 1950 do konce července 1953 a na jedné straně stála tehdejší komunistická Korejská lidově demokratická republika, na straně druhé pak Jižní Korea společně se silami OSN. O tomto konfliktu můžeme hovořit, jako o oprávněném zásahu proti nelidskostem, které byly a vlastně stále jsou, ze strany severní KLDR běžnou praxí. Mezi oběma stranami země panovaly značné politické nesoulady.

Vietnamská válka

Chronicky známá válka ve Vietnamu se udála v letech 1955 až 1975 a znovu šlo především o podporu nekomunistické strany této země. Ve vleklém sporu padlo mnoho amerických vojáků, stejně jako příslušníků Vietkongu a dodnes je šokující, kolik prostředků Američané vynaložili. V této válce ovšem po boku Američanů bojovaly také další země, jako Jižní Korea, Austrálie nebo Filipíny.

Válka v zálivu

Relativně nedávno byla ukončena válka v Perském zálivu, bylo to konkrétně v roce 1991. Jednalo se o snahu o osvobození Kuvajtu od okupace Irákem, při čemž se války účastnilo dalších 28 zemí, pod mandátem OSN. Vyskytují se časté názory na to, jaké byly skutečné záměry USA, a jestli jim nešlo více než o osvobození Kuvajtu, o ovládnutí zásob ropy.

Válka v Jugoslávii

Mohli bychom diskutovat o tom, zda nebyla válka na území bývalé Jugoslávie vměšováním USA, nicméně tohoto konfliktu se účastnily znovu i další země a hlavním cílem nebylo nic menšího, než pokusit se o nastolení míru mezi jednotlivými etnickými skupinami této oblasti, Srby, Chorvaty a Albánci.

Afghánistán

Operace Trvalá svoboda v Afghánistánu je poslední z výčtu „amerických válek“. Probíhala od roku 2001 a možná patří k těm vůbec nejkomplikovanějším. Dalo by se říct, že zde, podobně jako ve Vietnamu, USA nezvítězily, což bylo způsobeno hlavně skvělou znalostí terénu místních bojovníků.

Ruské konflikty

O Rusku budeme hovořit až od vlády Vladimíra Putina, jakéhosi neohroženého vládce, který ale často ne příliš spolupracuje s Evropou, ba jakoby dělal EU a NATO naschvály. To je ale na celý další článek, vraťme se k ruským konfliktům poslední doby, tolik diskutovaným a problematickým.

zdroj: fotobanka pixabay.com

Čečenská válka

Od roku 1999 do roku 2009 byla pro Rusko Čečenská válka velkým problémem, zde však bylo zřejmě v právu, když odpovídalo na napadení Dagestánu IIB, tedy Islámskou mezinárodní brigádou pod vedením Šamila Basajeva.

Válka v Gruzii

V roce 2008 proběhla takzvaná pětidenní válka mezi Ruskem a Gruzií. V tomto případě se pro změnu jednalo o obranu Jižní Osetie po invazi Gruzínských vojsk, a po té ovládnutí této oblasti ruskou samosprávou.

Ukrajinská krize

Ukrajinskou krizi máme všichni stále v paměti, a ačkoliv se objevují stále tací, co tvrdí, že Rusko bylo v právu, já musím nesouhlasit. Už z toho důvodu, že bez ostychu vysílalo svou armádu na Krym, a médiím bylo prezentováno něco úplně jiného. Ano, jednalo se o jednoznačnou anexi Krymu, a kdo tvrdí, že Putin konal v nejlepším zájmu ruských občanů a dle historie, mýlí se. Velmi pravděpodobně pouze upevňuje svou moc a součástí jeho velkého plánu je znovuzískání poloostrova Krym.

Současný konflikt v Sýrii

Zdá se, že choutky ruského prezidenta rostou s tím, jak na něj nikdo z demokratického světa nemůže. V duchu toho se připojil opět na stranu „zla“, tedy k Turecku, kde pomáhá potírat nepřátele autoritativního prezidenta Erdogana. Ať už je to jak chce, Rusové a Turci často útočí na civilní cíle, to vše pod záštitou potlačení rejdů Islámského státu. Ve skutečnosti zřejmě Putin plánuje jakési spojení s Turky, kteří mají po nedávných patetických slovech Erdogana doufejme, alespoň pro dobu jeho vlády vrátka do Evropy zavřené.

zdroj: fotobanka pixabay.com

Kdo je horší?

Ačkoliv nemůžu vidět to, co se děje uvnitř, arogance Vladimíra Putina i jeho přisluhovačů mě přesvědčuje o tom, že o něco větší míru zla můžeme hledat na ruské straně. Ale netvrdím, že války USA byly vždy opodstatněné a úspěšné. Uvědomme si ovšem, že byly vždy organizovány se souhlasem takových organizací, jako NATO či OSN, teoreticky jsme je tedy schvalovali my občané. Americká armáda vždy byla a je transparentní, což určitě nemůžeme říct o té ruské, o té se dozvídáme buďto jen to, co šíří ruská média pod diktátem Putina, nebo blázniví rusofilové a pomýlení idealisté.

Kdo je podle vás horší?