Dnešní ruská armáda je oficiálně nazývána Ozbrojenými silami Ruské federace, kdy vrchním velitelem je prezident, v současnosti tedy Vladimír Putin. Armáda federace byla ustavena ovšem již za působení Borise Jelcina, který vydal zakládající dekret v roce 1992. Jednalo se o velmi důležitý krok, který znamenal sjednocení všech bývalých jednotek Sovětské armády pod jediným ruským velením.

Složení a hlavní velení

Mezi hlavní složky Ozbrojených sil Ruské federace patří pozemní jednotky, vzdušné a kosmické síly, raketové vojsko, vojenské námořnictvo a vzdušné výsadkové jednotky. Můžeme sem počítat také vojenské zálohy. Současným vrchním velitelem této armády je již zmiňovaný Putin, aktuálním náčelníkem generálního štábu je Valerij Gerasimov a ministrem obrany Sergej Sojgu.

Ruská armáda v číslech

Odvod do ruské armády probíhá ve věku mužů od 18 do 27 let, trvání povinné vojenské služby je pak 12 měsíců. Pokud bychom hovořili o důstojnících a kadetech vhodných pro službu, jejich věk se v tomto případě pohybuje v rozmezí 15 až 49 let. Dnešní počet aktivních vojáků činí asi 700 tisíc, a Rusku tak patří v tomto směru pátá příčka z celosvětového hlediska. Rezervy navíc tvoří více než 2 miliony osob. Opomenout nemůžeme ani mocný rozpočet Armády Ruské federace, který dělal asi 2 miliardy rublů, dle aktuálních informací pro rok 2013 a dnes je pravděpodobně ještě vyšší.

Okruhy působení

Po rozpadu Sovětského svazu a ustanovení nového Ruska, vzniklo 6 hlavních okruhů působnosti ruské armády a od roku 2010 již hovoříme pouze o čtyřech oblastech, charakteristických pro pozemní vojsko, námořnictvo i letectvo.

Jsou to tyto okruhy:

 Západní vojenský okruh s velitelstvím v Petrohradu

 Východní vojenský okruh s velitelstvím v Chabarovsku

 Jižní vojenský okruh s velitelstvím v Rostově na Donu

 Střední vojenský okruh s velitelstvím v Jekatěrinburgu

 

Pozice ruské armády v minulosti a dnes

Ozbrojené síly Ruské federace jsou považovány za jedny z nejmocnějších na celém světě a není divu, že podle toho je také postavena celá ruská politika. Ne vždy s ní musí každý souhlasit, jen si připomeňme neoprávněnou anexi Krymu nebo konflikty v Abcházii a invazi do Západního Kavkazu. Ani současné boje v Sýrii, po boku dalších ozbrojených sil, nejsou vždy zcela průhledné a zdá se, že Rusku jde zase jen o své vlastní zájmy, lépe řečeno o zájmy Vladimíra Putina, jehož můžeme s trochou nadsázky označit za „nového Cara“. Suverenitu tohoto velkého armádního celku ovšem poněkud ohrozila ekonomická krize na počátku devadesátých let, kdy byla armáda náhle postavena na vedlejší kolej. Pozice armády se ale postupně zlepšovala a dnes opět hovoříme o silném vojenském uskupení, které může být svou moderní vybaveností konkurencí i pro americkou armádu a další velké hráče na poli politické moci.

Vyzbrojenost Ruské armády

Není žádným tajemstvím, že po nástupu Jelcina k moci se již výzbroj ruské armády nacházela ve velmi špatném stavu a ani v nejbližších následujících letech se to nijak nelepšilo. Znovu až Vladimír Putin se svými značnými mocenskými choutkami, započal s významnou modernizací. Rusko bylo v éře Sovětského svazu nejsilnější zemí, pokud hovoříme o loďstvu a námořnictvu, postupně ale docházelo k přechodu spíš na množství a také efektivitu pozemních zbraní a progres letectva. Přední pozice patřila Sovětskému svazu také u tankového vojska. V současné době disponuje Ruská federace jedinou letadlovou lodí, více než 70 bojovými korvetami, asi 50 ponorkami a také dalšími plavidly, většinou ovšem spíše s pobřežním polem působnosti. Pokud hovoříme o výzbroji, nemůžeme ponechat ladem ani značnou vybavenost Ruska jadernými zbraněmi, obecně se uvádí číslo asi 8500 jaderných hlavic. A to je samozřejmě velká hrozba, vezmeme-li v úvahu, že velká část silných zemí již odzbrojila. Rusko se bohužel zařadilo hned vedle Číny a Severní Koreje k zemím, které jsou reálnou jadernou hrozbou pro celý svět.

Co myslíte, je Ruská armáda hrozbou nebo ne?




Facebook komentáře

O komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na

Oblíbené články