Taktika spálené země je vojenská taktika aplikovaná zejména za ústupových bojů, nebo při taktice rychlých nájezdů na nepřátelská území. Spočívá v likvidaci čehokoliv užitečného, co by mohl nepřítel využít v boji, například potraviny, vojenský materiál a vojenskou dopravní a hospodářskou infrastrukturu.


Tato taktika se používá obvykle na opuštěném území nepřítelem nebo nepříliš ceněných spojenců, na vlastním území nebo na území spojenců se tato taktika využívá pouze v politických a ekonomických hlediscích. V moderních válkách se tyto taktiky již nevyužívají, a to kvůli veřejnému mínění a rychlosti, která nedává dostatek čas na perfektní zpustošení.

zdroj: youtube.com

Historie

Taktiku spálené země, nebo její podoby, známe již od středověku. V této době se soustředili hlavně na likvidaci potravin, úrody nebo například významných vojenských staveb. Útok provedený v pravou chvíli, který zničil úrodu ještě na polích, to znamenalo že obléhaná města nebudou mít dostatek zásob. Systematické plenění venkova podpořilo taktiku, a to tak, že zahánělo obyvatelstvo na útěk, kde obíralo vojenské posádky o potravu. A i přesto, že některá města a pevnosti vydržely až do zimy, která znemožňovala průběh války, nebyl to problém.

Nepřítel odtáhl i s potravou a nechal města v zimě hladovět, na jaře se pak vrátil odpočatý a k úspěchu už mnoho nechybělo. Samozřejmě existovaly i obranné varianty, velké země měly pohraničí řídce osídlené a obrněné dobře zásobovanými pevnostmi se silnými posádkami. Za předpokládaného útoku nepřátel se veškerá nesklizená úroda pálila. Nepřítel nemohl oblastí jen tak projít, nemohl si totiž dovolit nechat pevnosti v zádech. Musel je tedy pouze obléhat a  potraviny složitě dovážet.

zdroj: youtube.com

V rozvoji taktiky spálené země výrazně napomohli Mongolové během svých nájezdů. Kromě toho, že mongolská strategie spočívala na rozhodnutí poddanství, nebo totálním vyhlazení, měly mongolské armády ve zvyku otrávit půdu a zdroje vody, jakmile obsadily nějakou oblast.

Metoda spálené země se vyskytovala ve starověku, středověku a novověku. Zvláštní taktika se využívala v boji proti partyzánům, která měla zničí jejich zázemí. V 18. a 19. století se od ní začala upouštět, ale například Napoleonova vojska v Rusku utrpěla jejím použitím značné potíže.

zdroj: youtube.com

Za první světové války a používala obvykle pouze v oblastech předpolí obranných pozic a v tzv. zemi nikoho. Díky Němcům, kteří ji použili ve finském Laponsku za Laponské války, se z fingované války stal zuřivý konflikt. Tato nová forma boje ničila též komunikaci a průmyslové zázemí, což zanechalo rozsáhlé oblasti SSSR po válce zcela vylidněné a zpustošené.

Ukázkové konflikty

Pár ukázkových konfliktů: Galská válka, Válka v Zálivu, Zimní válka, Laponská válka, Napoleonské války, Americká občanská válka a Válka ve Vietnamu.

zdroj: youtube.com




Facebook komentáře

O komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na

Oblíbené články