Vratič je vytrvalá, až 120 cm vysoká bylina. Lodyha je přímá, rovná a v horní části větvená. Listy jsou přisedlé, dvakrát peřenodílné a po rozedmutí aromaticky voní. Lístky jsou podlouhlé a pilovité. Květy  jsou uspořádány v chocholičnatých latách, květy jsou jen trupkovité, na okrajích najdeme jen samičí květy a uvnitř oboupohlavní. Kvete od července do října.

zdroj: fotobanka pixabay.com

Výskyt

Najdeme jej na rumištích, náspách, křovinách, pasekách, lomech a podél cest. Půdy má nejradši hlinité a výživné.

 

Použití

Sbíráme nať nebo méně častěji i květ. Nať seřezáváme v době květu, sušíme rychle ve stínu nebo uměle za teplot do 40°C. Droga působí prudce až toxicky. Jako sušený prášek byla užívána jako prostředek proti parazitům, jako např. vši, štěnice, roupy apod., ale vzhledem k tomu, že se terapeutická dávka blíží té toxické, je téměř nemožné ji užívat vnitřně.

Při vnějším použití se užívá jako koupel nebo masti, kdy se využívá silného antibiotického účinku např. na nehojící se rány. Koupele nohou nebo rukou mají výrazné protirevmatické účinky, kdy se připravuje silnější koupel, droga se louhuje asi 15 min, přičemž by koupel měla trvat 10-15 min.

zdroj: fotobanka pixabay.com

Obsažené látky

V nati obsahuje asi 0,5% a v květech až 1,5% žlutavé silice složené z asi 70% z thujonu (tanacetonu) a dále z terpenu pinenu a kamfenu, l-kafru, borneolu thymolu, chamazulénu, kafru, pinému, terpenů a zřejmě i z thujylalkohokolu. V nati je dále obsažena hořčina tanacetin, organické kyseliny (jablečná, vinná, máselná), inulín, pryskyřice, tuk, vosk, guma, flavonové glykosidy, inulín a třísloviny. Toxicky se uplatňuje zejména thujon, který je místně dráždivý, způsobuje zvracení a průjem, překrvení malé pánve (nebezpečí potratu), zúžení zorniček, zpomalení tepu i dýchání, zduření rtů, poškozuje ledviny a nervový systém, smrt nastává v důsledku ochrnutí dýchacích center




Facebook komentáře

Leave a Reply

avatar
  Subscribe  
Upozornit na

Oblíbené články