Vrbovka je vytrvalá, 50-230 cm vysoká bylina. Lodyha je přímá, jen občas větvená a často je červené naběhlá. Listy jsou střídavé, úzce kopinaté a na vrubu mají zřetelné žilkování. Květní hrozen je dlouhý, mnohokvětný, stopky u mladých květů jsou sehnuté dolů. Květy mají růžově purpurovou, občas bledě růžovou až bílou barvu. Tyčinky jsou sehnuté dolů a jsou všechny stejně dlouhé. Kvete od června do září.

 

zdroj: fotobanka pixabay.com

Výskyt

Vrbovku najdeme na lesních pasekách, na okrajích lesů, světlinách, křovinatých stráních, kamenolomech, nádražích apod. Preferuje kamenité, štěrkovité, hlinitopísčité až hlinité půdy.

Použití

List se sbírá nejlépe začátkem léta, někdy se sbírá i květ nebo oddenek. Droga odstraňuje psychické napětí, tíseň, úzkost a nespavost. Působí také protizánětlivě, chrání sliznice a to zejména trávícího ústrojí, pomáhá při průjmových infekčních chorobách, zevně se osvědčila na vymývání nehojících se ran nebo bércových vředů.

Obvykle se aplikuje jako nálev, a to 2-3x denně sklenku, zevně pak ve formě odvaru, a to 10g drogy vaříme 10-15 minut ve 1/4l vody a nechá se 45 minut odstát. Fermentované listy se používají jako náhražka pravého čaje, kdy necháme mladé listy na stinném místě 12-24 hodin zavadnout, pak se rozloží na tenké vrstvě, dobře uválí, zabalí do plátna, uloží na teplejší místo a zatíží se. Po 1-2 dnech se hmota zahřeje a zapaří, potom se provětrá a rychle dosuší. Fermentované listy jsou tmavší, přijemně voní a poskytují jiskrný nálev s výraznou chutí a typickým aroma.

zdroj: fotobanka pixabay.com

Obsažené látky

V listech obsahuje gallatonin, triterpeny, pektin, vitamin C, sliz a trochu alkaloidů, v květech nonasean, cerylalkohol, chanerol s cytistatickým působením a sitosterin, v kořenu pak polysacharidy a slizy.

 




Facebook komentáře

O komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na

Oblíbené články